MATEŘSKÁ ŠKOLA
ZÁKLADNÍ ŠKOLA
STŘEDNÍ ŠKOLA
MATEŘSKÁ ŠKOLA
Obecným cílem výchovně vzdělávacího procesu ve waldorfské mateřské škole je harmonický vývoj dítěte předškolního věku s důrazem na oblast citovou a morální. Pedagogické působení vychází z vývojové psychologie Rudolfa Steinera. Poskytujeme dětem co nejširší nabídku toho, co rozvíjí vůli, cítění a myšlení a co tyto oblasti dává do souladu. Veškerá činnost je vedena vědomím, že dítě musí mít možnost spoluprožívat a spoluvytvářet život v MŠ a jejím blízkém okolí. Proto všechny činnosti děláme s dětmi (šijeme, malujeme, pečeme chléb,...), principem je zde výchova napodobováním. Svým výchovným působením vždy pouze doplňujeme péči o dítě v rodině. Hlavním naším záměrem je vytváření bezpečného a láskyplného prostředí plného podnětů pro rozvoj tvořivosti dětí. Základní podmínkou utváření dětského společenství je respekt k jedinečnosti každého dítěte, individuální svobodě projevu a rozvoji jeho přirozeného nadání. VÍCE >>...
V oblasti cítění rozvíjíme tvůrčí fantazii při volné hře, při malování pomocí uměleckého zážitku. Také z pohádek, říkadel a písní. V oblasti myšlení vedeme děti k pozorování a vnímání přírody, vesmíru, plynutí času na základě prožitku lidových tradic, zvyků a rituálů, které poskytují dítěti poznání řádu a jistotu z rytmicky se opakujících známých dějů. V oblasti cítění rozvíjíme tvůrčí fantazii při volné hře, při malování pomocí uměleckého zážitku. Také z pohádek, říkadel a písní. V oblasti myšlení vedeme děti k pozorování a vnímání přírody, vesmíru, plynutí času na základě prožitku lidových tradic, zvyků a rituálů, které poskytují dítěti poznání řádu a jistotu z rytmicky se opakujících známých dějů.
Základními metodami práce s dětmi jsou pro nás princip nápodoby, působení kvalitního prostředí a metoda rytmu a opakování. Vše, s čím si dítě hraje, v jakém prostředí se pohybuje, ovlivní jeho fantazii, tvořivé síly a svobodný vývoj. Dítě v předškolním věku jako by bylo „jedním smyslovým orgánem“, napodobuje vše, s čím se setkává. Nejedná se jen o to, co se zjevně děje kolem dítěte, ale o všechno, co může vnímat svými smysly. Jde hlavně o kvalitu podnětů, jimž je dítě vystavováno a jimž je oslovováno. Je důležité umožnit dětem napodobování zdravých vzorů.
Pro zdravý vývoj dítěte je důležité prostředí, ve kterém se nachází a předměty, kterými je obklopeno. Proto je naše školka vybavena nábytkem z přírodního materiálu, také hračky z těchto materiálů příjemně oslovují smysly dítěte. Blahodárně zde působí také harmonie barev.
Rytmus
V rytmu roku probíhá slavení křesťanských svátků, lidových tradic a obyčejů. Křesťanství chápeme jako cestu k učení se ušlechtilým mezilidským vztahům, pěstování účasti a pochopení pro druhé, vztahu k lidem i přírodě.V rytmu týdne se věnujeme pečování o naše malé třídní "domácnosti". Malování, modelování ze včelího vosku, eurytmii, ruční práce, výtvarné činnosti, celodopolední pobyt venku si dítě může prožít stejně tak jako pečení chleba a slavnostního pečiva, přípravu svačiny či páteční úklid ve třídě.
V rytmu dne se střídají chvilky, kdy má dítě prostor pro volnou hru, do které může zapojit pohyb a fantazii, s chvilkami ztišení se a naslouchání i druhým. Nedílnou součástí denního rytmu je chvilka odpočinku doprovázená zpěvem, tichou hrou na hudební nástroj nebo vypravováním pohádky či příběhu.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA
Mezi hlavní rysy waldorfské pedagogiky patří učení v souvislostech umožněné výukou v epochách, důraz na vlastní prožitek a zkušenost, práce s rytmem, slovní hodnocení a všestranný rozvoj dovedností a znalostí. Vnitřní aktivita
Učitel probouzí v dětech živé aktivní myšlení, kreativitu a tvůrčí aktivitu ducha namísto pasivního hromadění informací (učitel nepřednáší, ale umožňuje dětem samým projít procesem znovuobjevování a znovuvytváření světových pravd, zákonitostí a souvislostí, aby se skutečnosti světa staly vlastní zkušeností dítěte). Pomáhá dítěti vybudovat vztahy (učitel-dítě, dítě – učební látka, dítě-dítě,..) a vřelost. VÍCE >>...
Slovní hodnocení žáků
Pedagogové vycházejí z přesvědčení, že každý výkon žáka je projevem celé jeho bytosti a nelze ho redukovat na pouhé číslo. Hodnocení je vždy vztaženo ke schopnostem dítěte a ne ke schopnostem ostatních dětí. Při hodnocení se za stejně významné považují intelektuální, umělecké i řemeslné a sociální dovednosti. To podporuje sebevědomí a chuť do učení.Výuka v tzv. epochách - učení v souvislostech
Výuka hlavních předmětů (matematika, český jazyk a literatura, dějepis, zeměpis, přírodopis, fyzika, chemie) probíhá v dvouhodinovém vyučovacím bloku, ve kterém denně po dobu 2-5 týdnů učitel se třídou rozvíjí jedno dané téma. To umožňuje danou látku skutečně do hloubky prožít a vstřebat. Zároveň zde vzniká prostor k obohacení výuky o rozmanité souvislosti napříč vyučovacími předměty. Ostatní předměty se vyučují v klasických vyučovacích hodinách.Rytmus
Rytmus hraje ve waldorfské pedagogice významnou roli. Celý školní rok se nese v rytmech měsíčních slavností; v pravidelném rytmu se střídají jednotlivé vyučovací epochy, každá vyučovací hodina má svůj daný rytmus. Rytmus spolu s pohybem také pomáhá dětem zažít a upevnit znalosti, které je třeba se naučit nazpaměť.Prožitek - vlastní zkušenost
Přírodní zákonitosti a poznatky ze světa lidí a jejich činností si děti ve výuce samy prožijí či vyzkouší. Poznávají tak na vlastní kůži, jak věci ve světě fungují a jak je možné dané jevy smysluplně využít v praktickém životě.Epochové sešity místo učebnic
Děti nepoužívají hotové učebnice, které nevyhovují dynamickému a mezioborovému pojetí výuky. Vytváří si vlastní pracovní sešity a k rozšíření svých poznatků používají (ve vyšších ročnících) encyklopedie, atlasy, odborné články a další primární literaturu.Cizí jazyky
Od první třídy se vyučují dva cizí jazyky (zpravidla anglický a německý). Učitelé vycházejí z poznatků, že děti jsou v tomto období ještě schopny vstřebat cizí řeč obdobně jako svou mateřštinu. V prvních letech se děti učí výhradně náslechem a nápodobou, význam jednotlivých slov a frází vychází vždy ze situace. Zápis a čtení cizojazyčných textů, stejně jako poznávání gramatických jevů přicházejí na řadu až od čtvrtého ročníku.Umělecká výchova
Vyučování (zejména na prvním stupni) je prodchnuto uměleckými aktivitami. Od první třídy se děti učí hrát na flétnu a další nástroje, zpívají, malují, kreslí, kultivují svůj pohyb, připravují krátké dramatické scénky i celá divadelní představení.Řemesla a pracovní činnosti
V průběhu devíti let školní docházky se děti setkají s rozmanitými rukodělnými činnostmi. Zpracovávají nejrůznější materiály:vlnu, plst, látky, papír, vosk, hlínu, dřevo. Tím se nejen stávají zručnějšími, ale zároveň posilují svou trpělivost a vytrvalost vedoucí ke zdárnému dokončení díla. Vytvořeno ve spolupráci s Waldorfskou školou v Brně.
STŘEDNÍ ŠKOLA - WALDORFSKÉ LYCEUM
V pubertě si mladý člověk začíná uvědomovat svoji osobní identitu, staví se vůči okolí svobodněji a samostatněji (ale ještě ne odpovědněji). Objevuje se schopnost utvářet si názory, orientovat se a stavět si cíle na základě vlastního usuzování. V jeho nitru ožívají ideály, na jejich základě hledá své vlastní spojení se světem a uvědomělejší vztah k sobě samému. V tomto období se v člověku probouzejí důležité duševní vlohy, např. schopnost rozvíjet individuální zájmy, osobní vkus a snaha po samostatném úsudku v otázkách poznání. Je však třeba překonat napodobovací instinkt, který patří k dětskému věku. Hodně mladistvých je značně zaměstnáno věcmi, které „se musí“ dělat, protože je „dělají všichni“. Vynořují se módní proudy v oblékání, hudbě, účesech a stylu, napodobování různých „akčních“ vzorů z médií. Pesimisté tvrdí, že media vytvářejí pozvolna davové lidi, kteří budou mít výlučně kolektivní impulsy. Waldorfská škola se snaží napomoci tomu, aby si žák mohl v tomto proudu silných, často sugestivních vlivů najít svůj vlastní životní styl, svou individuální cestu životem. V období dospívání žáci věří, že svět je možno poznat a pochopit, vniknout do jeho tajemství. VÍCE >>...
Proto je vedeme k vlastnímu poznávání, necháme je usuzovat, aby věděli, že úsudky se musí opírat o zkušenosti. Aby nevycházeli jen ze subjektivních pocitů nebo přejatých názorů, ale tvořili si závěry na základě vlastního poznání dané věci. Docházíme i k rozpornosti světa, k tomu, že ne každý má stejnou pravdu, že z různých pohledů nedojdeme k jednoznačnému závěru, k opravdové podstatě věci, že nejsme třeba schopni jít tak hluboko, jen z různých stran obcházíme okolo.
Poznávací oblast
Vyučování na střední waldorfské škole chce položit základ životnímu postoji, který je vědecký nejen na povrchu, ale i v hloubce. Všechny výroky mohou být zpochybněny. Učitel musí být připraven skládat účty ze všeho, co říká, jak v rovině odborné, tak v rovině lidské. Je důležité, aby byly vysloveny všechny odůvodněné otázky. V hodinách se proto často diskutuje. K procvičování schopnosti pozorovat a myslet se hodí zvláště přírodovědecké obory. Důležitou roli hrají experimenty. Jsou-li vyvozovány závěry, měly by být co nejvíce podloženy pozorovanými jevy. Častou reakcí na současnou „explozi vědění“ je poskytnout žákům hotové „myšlenkové modely“ bez podrobnějšího vysvětlení, tj. hypotézy nebo názory, do jejichž podstaty může žák stěží proniknout. Základem vyučování na waldorfské škole je však „fenomenologicky“ usměrněné vyučování – učitel z celku probírané látky vybere určité fenomény, jejichž hlubší rozpracování a posouzení umožní žákům lépe pochopit podstatu probírané látky. Modely, struktury a systémové souvislosti se probírají až následně.Sociální oblast
Ve třídě jsou žáci různého nadání a zaměření, pracovních, uměleckých či intelektuálních schopností a dovedností, kteří se učí vzájemně spolupracovat, komunikovat a řešit různé situace. Jsou tak kladeny základy pro snadnější zařazení do reálného života, pro práci v týmu, pro zvládání nejrůznějších životních situací a změn. Důležité je zde i získávání praktických zkušeností, a to jak v rámci různých projektů, tak prostřednictvím uměleckých a odborných kurzů, a také absolvováním tzv. praktik v rozličných sociálních prostředích. Další informace získáte na webových stránkách konkrétních waldorfských středních škol.