Vítání prvňáčků
Těsně po zahájení školního roku se sejde celé společenství školy, aby přivítalo novopečené prvňáčky. Každý z nich dostane růži od jednoho z deváťáků a celá třída dárky od starších tříd.
Michaelská slavnost
Na počátku podzimu se krátí dny, přibývá tmy a všichni se po prázdninové volnosti navracíme do svých domovů, ke svým povinnostem – a v ukrytých koutech duše nalézáme nejrůznější vnitřní „draky“, které přemůžeme, jen když dokážeme najít své vnitřní světlo. K tomu přispívá i naše společná píseň: Slunce je štítem Michaela, temnotu přemáhá kopím světla…
Mladší děti prožívají tento svátek pomocí pohádek, legend a příběhů o odvaze a statečnosti, kde hrdinové přemáhají temné síly – často právě v podobě draka. Michaelskou slavnost pro žáky z prvního stupně připravují starší spolužáci. V lese Na Americe bývá nachystána řada stanovišť, kde si děti vyzkoušejí svou obratnost, odvahu, pohotovost i smysl pro legraci. Starší děti navštěvují lezecké centrum, kde si cvičí a rozvíjejí stejné schopnosti.
Martinská slavnost
Do doby michaelské jsme užívali tepla a světla z vnějšku. Dobou martinskou začíná období vnitřních světel v nás, neboť vnějšího světla a tepla ubývá. Proto světlo v našem nitru musí být stále posilováno. Svátek svatého Martina je spojen s významným lidským gestem, a to se soucitem, lidskostí a láskou k bližnímu.
I toto období provází společná píseň: Svatý Martin hned plášť svůj s ramen sňal, setníkovi z něho půlku dal…
Děti před školou zhlédnou martinskou legendu v podání 2. třídy a pak se společně, s rozžatými lucernami a světýlky v rukou, vydávají za město, kde za zpěvu písní očekávají příjezd sv. Martina na koni. Nakonec se rozdělí o rohlíčky a další dobroty, které připravily společně se svými rodiči. Martinskou slavnost má na starost 5. třída.
Mikulášská slavnost
Svátek sv. Mikuláše je svátkem, který se v české tradici uchoval až do dnešních dnů. V naší škole dbáme na to, aby rozhodující roli hrál Mikuláš – tedy ten, kdo přijímá rady od anděla a čerta, ale činy dětí hodnotí a odměňuje on sám. Mikulášský průvod po třídách má na starost 9. třída.
Adventní jarmark
"Byť Kristus v Betlémě i tisíckrát se zrodil, jsi ztracen, pokud se i v tobě nenarodil."
Advent znamená příchod, očekávání přicházejícího. V této době pronikáme stále hlouběji a rychleji do svého nitra. Svou vnitřní cestu už jsme zahájili rozvinutím svých kvalit v oblasti vůle (Michael), cítění (Martin) a myšlení (Mikuláš). Čtyři adventní týdny jsou intenzivnějším pokračováním této cesty. Hluboko ve svém nitru nalezneme velké světlo a odtud můžeme toto světlo vyvést na povrch – prosvětlovat sami sebe i celou Zemi. To jsou dary, které můžeme o Vánocích nalézt každý z nás. Vánoce jsou symbolem příchodu nového života po období odumření (návrat Slunce, zrození světla z temnoty noci).
Podstatou adventního jarmarku je setkání celé komunity, která se vytvořila kolem školy, včetně absolventů a přátel. Škola ožije hudbou a vystoupeními, jarmarečním ruchem, děti prodávají vlastnoručně vyrobené vánoční ozdoby a dárky, všude voní perníčky, jídelna překypuje chutnými výrobky maminek, deváťáci lákají do klidu čajovny. Adventní jarmark má na starost 2. třída.
Tříkrálová slavnost
Pomalu končí vánoční čas, a tak mají děti možnost prožít motiv zrození a posilování životních sil. Tak se i celá škola včetně rodičů, přátel a příznivců posiluje na společném setkání, které se koná v důstojném prostředí klasického „velkého“ divadla. Každá třída si na ně pečlivě připravuje své divadelní, taneční nebo hudební představení. Setkání tradičně ukončuje vystoupení učitelů.
Masopustní veselice
Vánoční čas již skončil a začíná období, které již směřuje k velikonočním svátkům.
„Masopust držíme, to se teda máme, čtyřicet dní budem půstit, co s tím uděláme? Budem, budem, budem, budem, budem, budem spát, o všem hezkém necháme si zdát… Lidičky, co si odepřeme? … “ (z píseckého folklóru)
Masopust probíhá ve formě veselého průvodu masek celým městem, který zakončuje veselice v Divadle Pod čarou. Je symbolem sebevyjádření, seberealizace, živelnosti a posilování smyslu pro rytmus. Masopust má na starost 3. třída.
Vynášení smrtky
Vynášení Smrtky měla na starost v dřívějších dobách mladá děvčata z vesnice, u nás ho zajišťují žáci 4. třídy. Ti zhotoví Morenu, kterou pak společně s dětmi z mateřské školky a z celého 1. stupně za zpěvu tradičních písní pronášejí městem a nakonec shodí z Kamenného mostu do Otavy.
Velikonoční jarmark
Velikonoční jarmark je další příležitostí pro setkání celé komunity vytvořené kolem waldorfské školy. Důraz tentokrát klademe na rozpuk tvořivých jarních sil – v podobě velikonočních dílen, pohybových venkovních aktivit a her. Symbolizujeme tím světskou podobu skutečného jádra velikonoční zvěsti: zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Rudolf Steiner vysvětluje význam Krista a jeho působení takto: „Kristova bytost sestoupila dolů z duchovních výšin, vnořila se do těla Ježíšova, v něm žila na Zemi a vnesla tím do sféry Země síly mimozemské; (…) a tyto nadpozemské síly se spojily se silami vývoje lidstva. Kristus se po zmrtvýchvstání spojil s lidstvem a od té doby nežije jen v mimozemských výšinách. On žije v pozemském bytí, žije ve vývoji, ve vývojovém proudu lidstva.“ (Steiner, Podstata velikonoční myšlenky).
Velikonoční myšlenka k nám může vždy znovu promluvit, pokud ji budeme chápat jako obraz našeho lidského pozemského života, kde lehce zapomeneme na život nadpozemský, duchovní, který nám vlastně odumře (odumře tak naše duše). Proto je zde ono zmrtvýchvstání, které poukazuje na vítězství nadpozemského života nad životem pozemským.
Den matek
Den matek je krásný svátek, kdy se vzdává pocta matkám a mateřství. Děti z první až čtvrté třídy připraví pro maminky dárečky a slavnostní vystoupení. Slavnosti se samozřejmě kromě maminek a babiček rádi zúčastňují i tatínkové 🙂
Jánská slavnost
Noc před svátkem sv. Jana byla považována za noc čarodějnic. Jako ochrana před nimi se používal oheň, voda a byliny. Fenoménem tohoto svátku vždy byly svatojánské ohně, které jsou symbolem Slunce. I v našem pojetí má oheň důležitou transformační funkci – dítě napíše na kartičku, čeho by se chtělo na své vlastní osobě zbavit nebo na čem chce pracovat – a pak kartičku spálí v plamenech. Vaříme bylinné čaje z devatera kvítí, které se nejprve snažíme správně rozpoznat.
Loučení s deváťáky
Odchodem ze základní školy překročí děti práh dospívání, dětství končí. Prvňáčci a deváťáci se ocitnou ve vyměněných rolích ve srovnání se začátkem roku, tentokrát ti nejmladší nesou růži těm odcházejícím. I ostatní třídy si pro deváťáky připravují individuální dárky. Celá událost se odehrává ve slavnostním a důstojném prostředí, za přítomnosti rodičů a mnohých absolventů.
Měsíční slavnosti
Kromě slavností souvisejících s koloběhem roku pulsuje život školy v měsíčním rytmu, který vyjadřují pravidelná setkání všech tříd, doprovázená praktickými ukázkami z výuky a společným zpěvem.